Tato atraktivní skupina dřevin zahrnuje druhy opadavé, poloopadavé i stálezelené, drobno- i velkokvěté. Všechny dnes patří botanicky pod jediný rod - Rhododendron (čeleď vřesovcovité). Jejich květy jsou nápadné svou stavbou, velikostí i zbarvením. Stálezelené druhy (odrůdy) plní svým olistěním i v zimním období, podobně jako jehličnany, okrasnou funkci. Azalky s opadavým olistěním jsou většinou méně náročné než stálezelené pěnišníky. Ty milují vyšší vzdušnou vlhkost, úměrnou půdní vlhkost a substrát humózní, chudý na vápno, lehčí, mírně kyselý, dostatečně živný. Ideální je směs lesní hrabanky s hrubší rašelinou a pískem s přídavkem hnojiv (cererit, zetlelá mrva apod.). Hrabanku může zastoupit polozetlelé listí či lehčí kompost. Azalky a rododendrony mají jemný, hustý, mělký až povrchový kořenový systém, nesmějí se proto okopávat. Plevel jen vytrháváme a povrchově seškrábneme. Stálezelené rododendrony na zimu, před zamrznutím půdy, důkladně prolijeme.
