Listnaté stromy a keře
Péče začíná v zimních měsících průklestem. Odstraní se všechny uschlé větve, nevhodné a bránící pohybu. Zásada průklestu je, že rostlina si má uchovat svůj charakteristický habitus. Řezání větví a stříhání zásadně provádět těsně nad pupeny (listy) aby nevznikaly suché pahýly.
Hnojení omezit jen na nejnutnější případy, spíše kombinovat s hnojením trávníků.
Růže
jsou rostliny, které jsou zvláštní okrasou zahrady a vyžadují vyšší péči. Pomineme polohu a založení růžových výsadeb a zaměříme se na péči během celého roku.
Na jaře je třeba odhrnout růžové keře a provést průklest. Odstranit namrzlé výhony, nepřehánět s délkou ponechaných výhonů. Odstranit zplanělé výhony (z podnože). Pohnojit nejlépe Cereritem nebo speciálním hnojivem. Během vegetace je nutno se věnovat ochraně. V případě výskytu mšic stříkat Sumithionem nebo podobným přípravkem. V případě výskytu padlí (moučný povlak listů a poupat) stříkat nejlépe Topsinem (možno i preventivně) nebo jiným protiplísňovým přípravkem. Odkvetlé květy je třeba odstřihnout a přinutit tak keře k dalšímu růstu.
Na podzim je třeba růže obrýt a nahrnout zeminu ke keřům. Stromkové růže ohnout a zakrýt mulčem nebo alespoň přikrýt chvojím (nikoliv balit do igeIitu). Pnoucí růže mírně vyvazujeme. Na podzim je třeba nahrnout na keře zeminou nebo mulčem.
Speciální péči vyžadují rostliny kyselých půd‚
například rododendrony, azalky, kanadské borůvky, hortenzie‚ vřesy, vřesoviště apod. Pro tyto rostliny jsou hnojiva s obsahem vápníku nebo samotné vápno jedem. Pokud budou na zahradách zbytky staré omítky a stavebního rumu - na těchto místech tyto rostliny budou krnět nebo zahynou.
Před zimou je nutno řádně rostliny zalít, aby během zimy nevyschly. Pokud by pH zeminy u rašelinomilných rostlin přišlo na více jak 5, je nutno kyselost upravit dodáváním rašeliny, nebo borové hrabanky.
Zvláštní kapitolou jsou živé ploty
Rozeznáváme živé ploty přírodní - kvetoucí a stříhané.
U kvetoucích plotů stříhání omezíme jen na nejnutnější úpravu, protože bychom přišli o květy. Stříhané ploty je třeba stříhat po výsadbě již od prvého přírůstku. Největší chybou je čekat, až plot dosáhne požadované výše, a pak zahájit stříhání. V těchto případech pak dochází k předčasnému prosychání v dolních partiích. Tvarované ploty je třeba stříhat nejméně 1x až 2x ročně. Tyto útvary je možno hnojit (nejlépe NPK, Cererit) 30-50 g na 1 m2‚ zejména chceme-li urychlit jejich růst, nebo kombinovat hnojení s hnojením trávníku.
Pnoucí rostliny‚
u kterých potřebujeme urychlit pokrytí plánovaných ploch je možno také hnojit (NPK, Cererit) nebo speciálními hnojivy (Substral a podobně).
Pnoucí rostliny jsou buď samopnoucí (břečťan, loubinec), nebo je musíme alespoň zpočátku zavádět na příslušné konstrukce (hlohyně, plamínek). Pnoucí rostliny vyžadují vlhčí půdu. V zimě kryjeme kořeny mulčem. Mají-li pnoucí dřeviny hojně kvést, potřebují slunce.
Jehličnaté stromy a keře
Pomineme-li přípravu půdy před výsadbou, jsou tyto dřeviny skromné, nevyžadující zvláštní péči. Přílišným hnojením dochází k rychlému růstu a velké přírůstky zřeďují habitus jehličnanů.
Zejména u smrků a jedlí je cílem hustší a kompaktnější jedinec. Proto na normálních půdách hnojení nedoporučujeme.
Jehličnaté živé ploty vyžadují péči pravidelnou, zejména tvarované ploty potřebují pravidelné stříhání a udržování lichoběžníkového průřezu plotu (v dolních partiích širší). Stříháme pravidelně 1x - 2x ročně od prvého roku po výsadbě.
Pro urychlení vývoje živého plotu je možno použít hnojení (pokud již nebyl hnojen sousední trávník) speciálním hnojivem pro jehličnany. Před zimou je třeba stálezelené dřeviny zalít tak, aby půda byla plně napojena vodou. V zimě dochází při nedostatku vláhy k uschnutí rostlin.
Údržby trávníků
Po založení trávníku je péče o tyto plochy zaměřena na tyto úkony: zalévání, sečení, hnojení a pletí.
Má-li být trávník přiměřenou ozdobou zahrady, vyžaduje přiměřeně vlhké prostředí. Toho dosáhneme nejlépe automatickou závlahou. Pokud ji nemáme,musíme zalévat ručně. Trávník nesmí přeschnout.
Sečení je vlastně nejdůležitějším úkonem během vegetační doby, které působí radost majiteli, částečně likviduje nežádoucí plevel a zahradu výsostným způsobem zkrášluje. Pravidelné sobotní sečení je během vegetace to nejlepší, co můžete pro svůj trávník udělat.
K hnojení během vegetační doby doporučujeme zejména dusík, který má vliv i na sytou barvu trávníku. Spotřeba dusíku je 15 - 25 g na 1 m2 trávníku. Tuto dávku rozdělíme do 4 - 5 termínů. Začínáme hnojit podle vývoje počasí v březnu. Nejvhodnější je používat umělá hnojiva před deštěm. Používáme ledek amonný, NPK, Cererit apod.
Tato hnojiva vyžadují přesné rozdělení na ploše. Aplikaci provádíme ručně nebo mechanickými rozmetači. Starší trávníky při jarním ošetření provzdušňujeme speciálním kultivátorem. Poslední hnojení se provádí začátkem října a má vliv na posílení kořenů a hustotu drnu. Při hnojení kombinovanými hnojivy dodáváme i fosfor a draslík, které mají vliv na přezimování trávy.
Pokud dojde k zaplevelení trávníku dvouděložnými rostlinami a nestačíme smetánku a podobné plevele hubit mechanicky, můžeme použít chemické pletí přípravkem Starane nebo Lontrel.
Budete-li se řídit těmito jednoduchými pokyny, budete mít ze své zahrady jen radost a potěšení a dosáhnete tělesné a duševní zdraví v plné míře.